pátek 1. ledna 2016

Vítejte na blogu, kde žádná pravidla stolování neplatí!


Jaké je to být vidličkou, která se ocitla na místě, kam na první pohled nepatří? Konkrétně v polévce? 

Cítili jste se někdy jako vidlička v polévce? Nebo jste někdy museli jíst polévku vidličkou? Ano? Tak to si budeme rozumět...


Jmenuju se Aneta, je mi 26 let. Trpím chronickým sarkasmem. Léčbu jsem odmítla, protože mi to pomáhá vidět svět bez růžových brýlí. Drtivou většinu svého života jsem strávila ve škole. (Naposledy to byl obor anglická filologie, který jsem absolvovala v r . 2015). V současné době se věnuji dohánění ambicí, které jsem během studií zanedbávala. A připadám si u toho jako vidlička v polévce. Přesto stále nepřestávám věřit, že na každé hovínko si může sednout zlatá muška.


Pojďme si povídat! Napište mi na

vidlickavpolevce@email.cz

Žádné komentáře :

Okomentovat